Co tím chtěl básník říct aneb čtenářské deníky včera a dnes

 

 

Vzpomenete si, jak vypadal Váš školní čtenářský deník? Psali jste do něj rádi nebo to bylo „nutné (a nudné) zlo?“ Nedávno jsem při úklidu knihovny našla svůj čtenářský deník z gymplu – hustě popsaný sešit s tvrdými deskami.

Nevím proč, ale děj každé z knih jsem tehdy detailně rozepisovala na 3-5 stranách A4. Z mého dnešního úhlu pohledu to bylo naprosto neefektivní zpracování přečtené knihy. Požadavky paní učitelky na strukturu zpracování byly nicméně striktní:

  • Autor, ilustrátor
  • Napište stručný (!) děj knihy a hlavní postavy (no, tady jsem se zadání nějak nedržela 🙂
  • Napište hlavní myšlenku(y) knihy (aneb co tím chtěl básník říct)
  • Napište úryvek z knihy

Nevzpomínám si, jestli nám někdo řekl, PROČ si máme čtenářské deníky vést, k čemu mají sloužit.

Máme je psát proto, aby nám zápis za pár let připomněl náš dojem z knihy, zajímavé myšlenky? Nebo jako pomůcku k maturitě? Nebo nám nemají sloužit vůbec a jejich osudem je skončit v krabici spolu se starými sešity?

Když se nad tím zamyslím, tak mně by třeba teď po letech zajímal právě můj -náctiletý dojem z Egypťana Sinuheta spíše než obsah, který si můžu vygooglit.

A tak mi to nedalo a popátrala jsem, jaké možnosti čtenářských deníků se dětem nabízejí dnes. A začala jsem hned u svých dětí. První dva roky školní docházky děti vytvářejí víceméně klasické čtenářské listy s předepsanými kolonkami (podobnými těm výše uvedeným). Přecijen mají ještě hodně práce s vymalováním krásného psacího písma! Přehledné pracovní listy bývají dozdobeny vlastním obrázkem.

Pak se ale ve třídě objevila kniha Záznamy z četby pomocí grafických organizérů pro žáky 5.-9. tříd (vyd.Šafrán) nabízející neobvyklé a kreativní pracovní listy. Ve dvou dílech Postava a Další nápady na děti čeká spousta zajímavých návrhů, jak uchopit právě přečtenou knihu.

Jak by se vám líbilo zaznamenat charakteristiku hlavní postavy do obrázku klasického panáka? Dobré a špatné činy do oblasti hlavy, speciální schopnosti, úkoly a povinnosti do rukou, kladné a záporné vlastnosti pak do ostatních částí těla. Nebo zapsat, co si z příběhu odnášíte do obrysu batohu tak, aby nebyl moc těžký? 🙂 Zajímavé je i sledovat, jak si děti poradí s úkolem vymyslet selfie, které by si pravděpodobně pořídila hlavní postava příběhu.

Děti díky těmto návrhům mohou přečtené knihy zpracovat originálním, a tudíž i zapamatovatelným způsobem.

A to se mi hodně líbí. Hlavně proto, že tyto aktivity sází na přirozenou kreativitu dětí, jejich chuť zabývat se činnostmi založenými na volném tvoření.

Tento způsob oceňuji i z toho důvodu, že podporuje přemýšlení o knize, vede čtenáře „za slova“, nutí je dívat se na příběh z různých úhlů pohledu. A to považuji za velmi užitečnou kompetenci.

Takže za mě super varianta a určitě oživení klasické= nudné zapisovací techniky. Myslím  si, že poznají-li děti jiný způsob vedení čtenářského deníku, bude to pro ně inspirací i do budoucna (a jejich středoškolský čtenářský deník možná nedopadne, tak zoufale jako můj!).

A jak to mají se čtenářskými deníky vaše děti? Těším se na komentáře pod článkem!

 

 

 

Kateřina Kantarová
Mou vášní jsou pohádkové knížky. A protože mám zkušenost s dětskými texty jako odborník na češtinu i jako rodič, píšu s dětmi příběhy pro děti. Pomáhám maminkám malých i větších dětí na jejich společné cestě za odkrýváním kouzel a tajemství, která se skrývají za slovy, větami i mezi řádky. Můj příběh najdete tady >>.
Komentáře
  1. Lucie napsal:

    Díky za tip! 🙂
    Pro mne čtenářské deníky znamenaly možnost si utřídit myšlenky a trénování slohu všeobecně. Ale až s mladou češtinářkou, která si s námi v našich čtenářských denících dopisovala – to byla super zkušenost, muset své názory obhájit!

    • Katka napsal:

      A věřím, že díky té neobvyklé formě to dávalo smysl! Já jsem si pak až na VŠ začala zápisky z přečtených knih dělat podle sebe a ne podle vzoru. A to mě bavilo. Někdy jsem potřebovala napsat dlouhou ukázku, jindy krátký citát nebo vlastní dojem…a občas to tak dělám i dnes.

  2. Bětka napsal:

    To si musím zapamatovat (nebo dohledat), až to u nás bude aktuální. Čtenářský deník pro mě bylo vždycky zlo.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.