Ilustrace – brána do atmosféry příběhu

Kdykoliv se dostanu do nějakého obchodního domu, strávím opravdu hodně času v knihkupectví, v oddělení literatury pro děti. Nedávno jsem si uvědomila, že se při výběru knížky pro děti zaměřuju na 3 věci: Název knihy, ilustrace a kvalitu papíru. Teprve když se mi líbí tyhle 3 faktory, začnu knihou více listovat a zajímám se o příběh, styl psaní, cílového čtenáře atd.

Ilustrace považuju za takovou bránu do atmosféry celého příběhu. Už několikrát se mi stalo, že jsem knihu nekoupila kvůli tomu, že se mi nelíbily obrázky. A naopak: díky nádherným ilustracím Evy Chupíkové jsme si doma velmi oblíbili knihy Daniely Krolupperové, obrázky výtvarnice Lény Brauner nás zase nalákali na knihu Justýnka a asistenční jednorožec.

Možná si vzpomenete, jak jste jako děti nedočkavě otáčely stránky a těšily se na další obrázek. Je fajn, když je obrázků v knížce hodně, nejlépe na každé stránce. Obrázky můžeme krásně využít při společném povídání před samotným čtením, v jeho průběhu i na konci. O tom, jak číst s dětmi a jaké čtenářské strategie dětem usnadňují porozumění, se můžete dočíst v mém novém ebooku

Jednou jsme viděli v knížce obrázek tajemného lesa a mým dětem připadalo, jakoby se k nim větve stromů ze stránek natahovaly a chtěly je vtáhnout dovnitř. A takhle vnímám smysl ilustrace v dětské literatuře.

Něco podobného jsem sama zažila, když začala Sára kreslit své první obrázky do naší chystané knihy Kouzelný elixír. Dívala jsem se na obrázek Adélky a Kryštůfka, jak kráčí po lesní stezce lemované barevnými diamanty a měla jsem chuť přidat se k nim a pomáhat jim na cestě za kouzelným nápojem.
Myslím si, že děti vnímají ilustrace jako takový most mezi samotným textem a svou fantazií. Obrázek dodává jejich představám konktrétnější obrysy, zároveň jim ale nebráním v tom, vytvářet si představy vlastní, originální.

Někdy dětem přečtu část příběhu a záměrně jim ilustrace neukážu. Nechávám je, aby si na základě toho, co slyší, zkoušely v hlavě “namalovat” svůj pohádkový svět. A pak nás baví porovnávat své obrázky s těmi, které do příběhu vložil ilustrátor.

Zajímavou otázkou, kterou v souvislosti s ilustracemi řešíme, je to, jaké pocity chceme prostřednictvím obrázků ve čtenáři vzbuzovat? Momentálně to máme se Sárinkou tak, že v našich příbězích nevystupují děsivé postavy.  Upřímně si myslím,  že by moje dcera ani hrůzostrašný obrázek namalovat neuměla:-) Tvoříme si pohádky,  v kterých i špatné chování či vlastnosti, mají hlubší vysvětlení …asi tak jako v životě…

A jaké ilustrace se líbí vašim dětem? Máte nějaké oblíbené? Těším se na vaše komentáře pod článkem!

O tématech, která vás v souvislosti se čtením s dětmi zajímají, si můžete popovídat i v mé uzavřené skupině na Facebooku Čtení s dětmi nás baví. 

 

 

 

Kateřina Kantarová
Mou vášní jsou pohádkové knížky. A protože mám zkušenost s dětskými texty jako odborník na češtinu i jako rodič, píšu s dětmi příběhy pro děti. Pomáhám maminkám malých i větších dětí na jejich společné cestě za odkrýváním kouzel a tajemství, která se skrývají za slovy, větami i mezi řádky. Můj příběh najdete tady >>.
Komentáře
  1. Anička napsal:

    Krásné! Také miluju čtení s dětmi a sama se vždy těším na další stranu, na další obrázek. Obrázky Evy Chupíkové – ano ano ano! A jednorožec? Toho nám koupím také! 🙂

  2. Kateřina Kantarová napsal:

    Děkuju Aničko. A dej mi vědět, jak se vám Jednorožec líbil 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.