Mami, ten doktor Bertíkovi kecal!

Nedávno jsem se svým synem četla takový jednoduchý příběh z edice Obrázkové čtení. Začíná to tak, že hlavní postava – kluk Bertík musí jít s bolavým zoubkem k zubaři. Moc se bojí a má strach, že mu pan doktor zoubek vytrhne.

Koukám, že syna vyprávění zaujalo, tak čtu dál. Zubař Bertíka prohlédne a usoudí, že zub je opravdu nemocný.

„Mladý pan doktor byl celý v bílém, přes pusu měl roušku a na rukou navlečené rukavice. Bertík dostal obrovský strach. Po tvářích mu pomalu stékaly velké slzy. `Ukaž, jen se ještě pořádně podívám,` vyzval Bertíka zubař. Ale to už měl v rukavicích zubařské kleště. Sotva Bertík otevřel pusu – šup a kleštěmi nemocný zub vytrhnul.“ (Co kdo dělá? H. Porebská, Albatros 2017, s. 9-10)

Bertík je překvapený, že už je zub venku. Doktor mu pohrozí, že jestli se o své zuby nebude starat, tak bude muset jíst jen kašičky. Bertík slíbí, že si bude pravidelně čistit zuby a už nebude jíst sladkosti. Konec dobrý, všechno dobré.

Po přečtení chvilka ticha. Pak se ozve:

„Ale mami, ten doktor Bertíkovi kecal! Řekl mu, že se do pusinky jen podívá, ale co slíbil, to nedodržel.

A zub mu vytrhnul!“

„Hm, to máš vlastně pravdu. Jak myslíš, že Bertíkovi bylo?“

„No určitě se leknul! A pak byl naštvanej. Já bych teda byl určitě naštvanej, kdyby mi tohle někdo udělal.“

Ještě několik minut si o tom povídáme a přidávají se k nám i moje jedenáctiletá dcera a osmiletý syn. Připadá jim, že doktor nebral Bertíkův strach a slzy vážně. Shodneme se na tom, že to asi se svým malým pacientem myslel dobře. Možná chtěl, aby to měl rychle za sebou, ale nevěděl, jak to má vyřešit.

Pak si zkoušíme příběh převyprávět jinak.

„Třeba ten doktor mohl chvíli počkat, než si to Bertík rozmyslí.“

„Nebo mu mohl ukázat ty přístroje a vysvětlit mu, co se s nimi dělá.“

Děti už dávno spí a já si říkám, že to byla opět moc příjemná společná chvíle u čtení. Mám radost, že i tak zdánlivě jednoduchý text podnítil děti k zajímavé debatě.

A mě k dalšímu zamyšlení.

Napadlo Vás někdy kolik podobných postojů předáváme dětem právě v pohádkách?

Mám-li pojmenovat, co mně vyplývá z „našeho“ zubařského příběhu, pak jsou to především dvě věci:

  • Za určitých okolností je v pořádku, když nám někdo dělá něco, co se nám nelíbí.

  • Za určitých okolností nemusíme říkat pravdu.

Z pohledu dospěláka se to možná jeví jako přehnaná interpretace, přeci jen si to „umíme dát do kontextu,“ obrousit tomu hrany, brát to s nadhledem.

Děti ale přemýšlí přímočaře a tím jsou jako čtenáři velmi citliví a zranitelní. Vnímám to tak, že jejich pohled je ten pravdivý, neovlivněný právě kontextem a různými společenskými či kulturně podmíněnými interpretacemi.

Ještě chvíli si v hlavě přehrávám náš večerní dialog a říkám si, že jestli půjdeme zase někdy k zubaři, tak vím, že jsme připraveni 🙂

A jak to vidíte vy? Povídáte si s dětmi u knížek? Můžete mi zanechat Váš komentář pod článkem nebo v mé uzavřené Facebookové skupině Čtení s dětmi nás baví. 

Kateřina Kantarová
Mou vášní jsou pohádkové knížky. A protože mám zkušenost s dětskými texty jako odborník na češtinu i jako rodič, píšu s dětmi příběhy pro děti. Pomáhám maminkám malých i větších dětí na jejich společné cestě za odkrýváním kouzel a tajemství, která se skrývají za slovy, větami i mezi řádky. Můj příběh najdete tady >>.
Komentáře
  1. Lucie napsal:

    A přesně proto nečteme doma klasické pohádky – je v tolik hloupých věcí, které dětem předávat necheme… Ještěže existují kvalitnější příběhy!

    • Katka napsal:

      Ano, také dost vybíráme a když už narazíme na něco „hloupého“, tak to aspoň pořádně probereme 🙂

  2. Moc pekně napsáno. My si doma říkáme pravdu, i když se daný úkon dítěti nebude líbit. Přijde nám to fér.

    • Kateřina Kantarová napsal:

      Děkuji za komentář, máme to také tak. A hezky se nám to začíná vracet, děti se tím vlastně učí pravdu říkat i přijímat. A to nemluvím o vzájemné důvěře jako bonusu navíc 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.